13. 2. 1992 se připojila naše země k internetu. Výročí jsme oslavili na konferenci. Zdravicí přispěl i Vint Cerf.
V neděli 13. února uplynulo třicet let od okamžiku, kdy se Česká republika, tehdy ještě jako součást České a Slovenské Federativní Republiky, oficiálně připojila k Internetu. Československo se stalo 39. připojenou zemí, ze států bývalého východního bloku nás těsně předběhly pouze Maďarsko a Polsko. První připojení mělo rychlost 19,2 kb/s a vedlo do sítě uzlu EARN na univerzitě v rakouském Linci. Prvním připojeným zařízením byl velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou jednu místnost v Oblastním výpočetním centru vysokých škol, spadajícímu pod ČVUT v Praze.
Historickou událost si připomněli účastníci celodenní konference, kterou u příležitosti třicátého výročí pořádalo sdružení CESNET ve spolupráci se sdruženími CZ.NIC a NIX.CZ přesně na stejném místě, kde proběhl oficiální akt prvního připojení, tedy v posluchárně číslo 256 v budově Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích.
Účastníky setkání nejdříve na dálku pozdravil jeden z tvůrců sítě Vint Cerf, který je označován jako „otec Internetu“. Po něm následovala vystoupení řady předních odborníků včetně pamětníků. Mezi nimi byl i Jan Gruntorád, emeritní ředitel sdružení CESNET, jenž stál v čele nepočetného týmu, který připojení naší země inicioval.
„Vážená kolegyně, vážený kolego, dovoluji si Vás pozvat na oficiální zahájení provozu počítačové sítě INTERNET v ČSFR, které se bude konat ve čtvrtek 13. února 1992 v 9.30 hod.“ Těmito slovy Jan Gruntorád, tehdy vedoucí oddělení informačních soustav Oblastního výpočetního centra vysokých škol, uvedl pozvánku, kterou adresoval několika desítkám odborníků. V zásadě oslovil všechny, kteří měli tušení o tom, co Internet vlastně je. Pohledem většinové společnosti šlo o nevýznamnou událost, o které neinformovala žádná média. Z akce se nedochoval jediný obrazový ani zvukový záznam. Jen málokdo z pozvaných tušil, že je svědkem zlomového okamžiku, který nastartuje zásadní proměnu celé společnosti.
Internet byl v té době přístupný pouze vybraným institucím. K připojení bylo zapotřebí získat souhlas americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která provozovala a také plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu. Jednou z podmínek bylo, že připojení bude využito jen k akademickým účelům, komerční provoz byl nepřípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se zúčastnil i aktu prvního oficiálního připojení.
„V roce 1992 jsme předpokládali, že Internet bude využívaný pouze v rámci vysokých skol. O masovém rozšíření do dnešní podoby nikdo neuvažoval. Kdyby tenkrát někdo předvídal, že za třicet let budou mít k Internetu přístup téměř všichni obyvatelé naší země a že se na něj budeme moci připojit kdekoli na ulici pomocí mobilních zařízení, které se vejdou do kapsy u kalhot, považovali bychom ho za snílka. Myslím, že překotný rozvoj Internetu překvapil úplně všechny,“ říká dnes Jan Gruntorád.
V současnosti má přístup k Internetu více než polovina lidské populace, přes čtyři miliardy osob. V České republice je podle listopadového průzkumu ČSÚ připojeno 83 % domácností, mobilní Internet využívá přes šest milionů lidí. Registr národních domén, spravovaný sdružením CZ.NIC, obsahuje přibližně 1,4 milionu položek. Průměrná rychlost, kterou se připojují tuzemské rodiny, se v závislosti na zvolené technologii pohybuje od 25 do 50 Mb/s. V porovnání s rychlostí prvního připojení (19,2 kb/s) se tak pohybujeme v tisíckrát vyšším řádu. Nejvyspělejší infrastruktury nabízejí ještě vyšší rychlost. Například páteř vědecko-výzkumné sítě CESNET dosahuje rychlosti 100 Gb/s, tady už mluvíme o 10milionkrát vyšší kapacitě. A CESNET už svou síť připravuje na rychlost 400 Gb/s.
Zatímco v prvních letech Internetu se úsilí odborné sféry soustředilo zejména na technologický rozvoj, tedy na budování potřebné infrastruktury a vývoj nových zařízení, v poslední době vyvstávají stále více do popředí otázky spojené s otevřeností sítě a její svobodou. Právě tímto tématem se zabýval také Vint Cerf v předtočené zdravici, kterou zhlédli návštěvníci konference.
„V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí nutně dosáhnout výsledků, které by se nám všem líbily. Proto je dnes naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost Internetu a zároveň pracovat s faktem, že existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují, často napříč hranicemi mezi státy. Tedy jak ochráníme naše občany, udržíme je v bezpečí a umožníme jim užívat internetovou síť, a přesto zachováme otevřenost, která je tak klíčová k propojování a sdílení vědeckého poznání,“ pronesl ve svém příspěvku Vint Cerf, jenž dnes působí v pozici viceprezidenta a Chief Internet Evangelist (hlavního internetového evangelisty) společnosti Google.
